Je učitelka na fyziku a říká dětem, aby si druhej den přinesly nějaký mechanický přístroj. Pepíček si druhej den přinese umělý plíce. Učitelka se ho ptá:
"Ale Pepíčku, co to je?"
"To jsou plíce, paní učitelko, to jste nepoznala?"
"No jo, ale kde si je sebral, nebo čí jsou?"
"To jsou plíce mýho dědy."
"A co na to tvůj dědeček říkal?"
"Ch, ch, ch, ch.""

Jde Pepíček do lesa a potká babičku.
Babička říká: "Pepíčku, dej mi kousnout chleba"
Pepíček: "Nedám"
Babička: "A proč mi nedáš kousnout chleba?"
Pepíček: "Protože mám rohlík"

"Pepíčku vrátil jsi sousedovi ty vidle?"
"Ano vrátil"
"A co na to řekl"
"Áááááááááááá"

Přiběhne Pepíček s kanystrem k benzínové pumpě: Deset litrů benzínu, honem! Co je, hoří snad? ptá se pumpař. Jo naše škola. Ale nějak to uhasíná, potvůrka.

Maminka rajtuje na tatínkovi a příjde Pepíček a ptá se: "Maminko co to děláš?" "Ale vyfukuju tatínkovi břicho" a Pepíček na to: "To je zbytečný, sousedka mu ho stejně vždycky nafoukne"

Při vyučování se ptá učitelka žáků:
"Nezná někdo z vás nějakého ruského básníka?"
Přihlásí se Pepíček. "Prosím,Fuškin, paní učitelko."
"Tak snad Puškin, Pepíčku."
"No ano, Fuškin," nedá se Pepíček.
"Víš co, posaď se, ano?" Pepíček se posadí a nakloní se k sousedovi.
"Fiča, copak neví, že nemám přední zuby?"